V souvislosti s Evropským antibiotickým dnem (EAAD), který připadá na 18. listopadu, vydal Státní zdravotní ústav důrazné varování před nesprávným a nadměrným užíváním antibiotik. Odhady založené na datech z evropského sledování antibiotické rezistence (EARS-Net z roku 2020) ukazují, že v Evropě každoročně zemře více než 35 tisíc lidí v důsledku infekcí rezistentních na antimikrobiální látky. I proto se evropské státy zavázaly do roku 2030 snížit výskyt infekcí krevního řečiště způsobených třemi nejvýznamnějšími rezistentními bakteriemi. Jak ukazují nejnovější data, dosažení těchto cílů bude obtížné.
Letošní motto kampaně zní „Od rezistence k odolnosti – zdravotníci v čele změny“. Současně v týdnu od 18. do 24. listopadu probíhá Světový týden povědomí o antimikrobiální rezistenci (WAAW) s výzvou „Jednejte nyní: Chraňte naši přítomnost, zajistěte naši budoucnost.“
Jak upozorňuje hlavní hygienička a ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA.: „Pokud se trend nezmění, hrozí, že běžné infekce nebude možné léčit dostupnými antibiotiky. Jak zásadní může problém být pro každého z nás? Představme si například, že dostaneme zápal plic a nebude jediné léčivo, které by nám dokázalo pomoci s nákazou bojovat.“
Tvrdá realita pro pacienty i zdravotníky
Ukazuje se, že v evropských nemocnicích je již nyní jeden ze tří mikroorganismů, zjištěný při infekcích spojených se zdravotní péčí, rezistentní vůči antibiotikům. Přitom každý rok se v EU/EHP jedná o 4,3 milionu hospitalizovaných pacientů, kteří se během léčby nakazí alespoň jednou infekcí. Vzhledem k narůstající rezistenci na stávající antibiotika se jejich léčba stává mnohdy velmi obtížnou. Jak uvádí prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ: „V České republice se podařilo dosáhnout snížení výskytu methicilin rezistentních Staphylococcus aureus (MRSA), u dalších dvou sledovaných rezistentních bakterií ale dochází k trvalému nárůstu jejich výskytu, i když v porovnání s jinými evropskými státy je výskyt rezistence stále spíše nižší.“ Podle prof. Žemličkové je důležité, aby s bojem proti antibiotické rezistenci pomáhala i odborná veřejnost, zdravotníci. Je nezbytné, aby předepisovali antibiotika pouze při jasné indikaci, využívali diagnostické testy k potvrzení bakteriální infekce, volili úzkospektrá antibiotika, pokud je to možné, a vždy informovali pacienty o správném užívání a rizicích rezistence.
Problém je především ve zdravotnických zařízeních – cestou je důsledná prevence
Opakovaně se potvrzuje, že důležitá je především prevence a kontrola infekcí v nemocnicích. Více než 70 % infekcí spojených se zdravotní péčí je způsobeno multirezistentními bakteriemi. Polovině těchto infekcí by se dalo předejít adekvátními opatřeními pro prevenci a kontrolu infekcí. „Jak ukázal průzkum Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí, 82 % nemocnic v ČR má zavedený program prevence a kontroly infekcí. Je třeba podporovat vzdělávání v této oblasti, abychom měli dostatek personálu, který se této problematice věnuje. Důležitý je také dostatečný počet jednolůžkových pokojů, aby pacienti s multirezistentní bakterií mohli být izolováni. Restrukturalizace lůžkové péče je v současnosti velmi diskutované téma, tento bod musí být brán v potaz i při výstavbě nových pavilonů a nemocnic,“ vysvětluje ředitelka Macková.
red
Zdroj: SZÚ
•
