Praktičtí lékaři nyní při preventivních prohlídkách důkladněji zkoumají, zda jejich pacientům neselhávají ledviny nebo srdce. Selhání ledvin odhalí za pomoci testu z moči a z krve. Oslabené srdce zase prozradí krevní marker NT-proBNP. Nová doporučení jsou součástí novelizované vyhlášky 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, s účinností od 1. 1. 2026.
Dosud se preventivní vyšetření ledvin provádí jednou za dva roky u všech osob starších 50 let. Časná detekce chronických onemocnění ledvin (CDK) zahrnuje vyšetření odhadnuté glomerulární filtrace + vyšetření poměru albuminu a kreatininu v moči (strukturální postižení). Nárok na něj mají ale i lidé v nižších věkových skupinách s přítomností kardiovaskulárních chorob (diabetes, onemocnění srdce či cév, hypertenze).
Preventivní vyšetření funkce srdce se pak týká 50letých lidí se dvěma rizikovými faktory srdečního selhání, a také těch, kteří mají alespoň jeden rizikový faktor srdečního selhání ve věku nad 60 let. Každé dva roky jim může praktik změřit hladinu hormonu NT-proBNP v krvi. Pokud je vysoká, musí být pacient odeslán na echokardiografické vyšetření.
Tisková konference k tématu proběhla 29. ledna v prostorách ČTK. Zleva: prof. MUDr. Ondřej Viklický, MUDr. Petr Šonka, prof. MUDr. Aleš Linhart
Právě praktičtí lékaři mají podle MUDr. Petra Šonky, předsedy Sdružení praktických lékařů, v systému klíčovou roli, protože jako první vidí pacienty, kteří se dosud s žádným onemocněním systematicky neléčí. Nová podoba preventivních prohlídek tak podle něj posouvá léčbu do fáze, kdy pacient ještě nic necítí. Zdravotní stav se hodnotí podle laboratorních markerů, nikoli podle aktuálních obtíží. Cílem je snížit riziko hospitalizace a oddálit vážné následky.
Změny v prevenci vítají i specialisté, přestože očekávají nárůst pacientů
Podle prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc., přednosty II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze, přibývá pacientů se srdečním selháním každoročně asi o 40 tisíc. A tento růst se nedaří zbrzdit. Jak uvedl: „Nechceme, aby pacienti byli primárně u specialistů, ale aby zůstávali v péči praktických lékařů co nejdéle. Pokud nemoc zachytíme včas, jsme schopni snížit riziko hospitalizací a výrazně zlepšit kvalitu života.“ Připomíná, že opakované hospitalizace u srdečního selhání výrazně zhoršují prognózu. Od nových preventivních prohlídek s testem na NT-pro BNP si tak kardiologové slibují, že společně s praktiky stav pacientů stabilizují a odsunou jejich potíže ideálně až o desítky let.
Podobně varovná je i situace v nefrologii. „Selhání ledvin nebolí. Týká se přitom přibližně každého desátého Čecha. Většina pacientů se ale dostává k léčbě pozdě, ve chvíli, kdy ledviny už pracují jen omezeně nebo vůbec. V případě nezvratného selhání je pak nutné přistoupit k dialýze nebo transplantaci,“ upozorňuje prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., přednosta Kliniky nefrologie a Transplancentra IKEM. Za problém považuje i to, že praktičtí lékaři jsou v současné době limitováni preskripčním omezením, a nemohou tak včasná stadia onemocnění léčit podáním renoprotektivních léků. Pomoci by měl pilotní projekt, zajišťující včasný záchyt pacientů se stadiem CKD. Počítá se se zapojením zhruba dvou stovek ordinací a s využitím strukturované telemedicínské konzultace mezi praktikem a specialistou. Projekt VZP by měl být spuštěn v březnu tohoto roku.
V rukou praktických lékařů je tak nyní co nejefektivnější využití laboratorních markerů, pomocí kterých lze včas odhalit a léčit časné stadium nemoci (pokud mají k dispozici léky). Kardiologové a nefrologové se shodují v tom, že pacient by neměl bloudit systémem a cesta od praktika ke specialistovi by podle vzájemně vyhodnocené závažnosti měla být maximálně zkrácena.
red
•
