Léčba gastroezofageální refluxu, respektive refluxní choroby jícnu, je komplexní a vyžaduje individuální přístup zahrnující režimová opatření, farmakoterapii a endoskopická/chirurgická řešení. Předložený text ve stručnosti shrnuje základní aspekty fixní kombinace kyseliny hyaluronové s chondroitin sulfátem v bioadhezivním nosiči.
Gastroezofageální reflux (GER) je stav, při kterém dochází ke zpětnému toku žaludečních šťáv do jícnu. Tento proces je způsoben dysfunkcí dolního jícnového svěrače, který normálně brání refluxu žaludečního obsahu. GER může vést k poškození sliznice jícnu a způsobovat různé klinické projevy, pak hovoříme o refluxní chorobě jícnu (GERD). Klinické projevy GER typicky zahrnují pyrózu, regurgitaci, bolest, dysfagii či chronický kašel.
Výskyt a příčiny onemocnění
Odhaduje se, že v západních zemích postihuje přibližně 10–20 % dospělé populace, přičemž výskyt se zvyšuje úměrně věku. Nárůst pozorovaný v posledních dekádách je vysvětlován jednak vyšším záchytem, ale též změnami ve stravovacích návycích a životním stylu.
Hlavní příčinou GER je oslabení nebo relaxace dolního jícnového svěrače, což umožňuje žaludečnímu obsahu pronikat zpět do jícnu. Mezi další faktory přispívající k rozvoji GER patří:
- obezita: zvýšený tlak v břišní dutině může vést k relaxaci dolního jícnového svěrače;
- kouření a konzumace alkoholu: tyto faktory mohou oslabit dolní jícnový svěrač a zvýšit produkci HCl;
- strava: konzumace tučných jídel, čokolády, kávy, citrusových plodů a kořeněných jídel může zhoršit symptomy;
- hiátová hernie.
Možnosti léčby
Léčba GER zahrnuje několik přístupů, které mohou být kombinovány podle závažnosti symptomů a individuálních potřeb pacienta. Základem jsou vždy režimová opatření, kdy je nemocným doporučována úprava stravovacího režimu spočívající ve vyhýbání se tučným jídlům, čokoládě, kávě, citrusovým plodům a kořeněným jídlům. Dále je vhodné jíst menší porce a vyhýbat se jídlu těsně před spaním. Obezita je významným rizikovým faktorem GER, proto je vždy žádoucí snažit se o redukci tělesné hmotnosti. V neposlední řadě připomeňme spánek s hlavou zvýšenou o 15–20 cm.
Stran farmakologických opatření jsou bohatě využívána antacida (případně v kombinaci s algináty) navozující neutralizaci žaludeční kyseliny a nabízející rychlou úlevu. Podstatně pomalejší nástup účinku mají prokinetika, antagonisté histaminových H2 receptorů či inhibitory protonové pumpy (IPP). Těžké případy onemocnění vyžadují endoskopická, či dokonce chirurgická řešení.
Léčebnou mozaiku doplňují kyselina hyaluronová a chondroitin sulfát.
Nově mohou čeští pacienti v léčbě GER využít i zdravotnický prostředek obsahující fixní kombinaci kyseliny hyaluronové a chondroitin sulfátu, a to ve formě jednodávkových sáčků (Esoxx).
Kyselina hyaluronová
Kyselina hyaluronová (HA) hraje v léčbě GER významnou roli díky svým unikátním vlastnostem. HA je glykosaminoglykanem, jenž přirozeně chrání sliznici jícnu a podporuje její regeneraci. U nemocných s GER tato látka působí jako přirozená fyzikální bariéra, která chrání sliznici jícnu před poškozením způsobeným žaludečními šťávami, čímž může pomoci zmírnit symptomy refluxu či refluxní jícnové choroby. Mimoto díky své schopnosti indukovat a kontrolovat obrat epitelových buněk HA zlepšuje proces hojení a regenerace sliznice.
Chondroitin sulfát
Chondroitin sulfát (CS) je důležitou složkou mezibuněčné matrix. V kontextu GER může CS hrát roli v ochraně a regeneraci sliznice jícnu, podobně jako kyselina hyaluronová. Vedle proregeneračních vlastností je poukazováno na protizánětlivé vlastnosti, které mohou zmírnit zánět a bolest. Chondroitin sulfát též napomáhá udržet sliznici jícnu hydratovanou a pružnou, což zlepšuje její schopnost odolávat poškození.
Kombinace kyseliny hyaluronové a chondroitin sulfátu
Kombinace HA a CS v bioadhezivním nosiči (poloxamer 407) se ukázala jako účinná při léčbě nemocných s klinicky významným laryngofaryngeálním refluxem. Ve výše zmíněném zdravotnickém prostředku je tuto kombinaci doporučeno užívat po jídle a před spaním, a to přímou konzumací obsahu sáčku. Jedinou uváděnou kontraindikací je známá přecitlivělost na kteroukoliv z obsažených látek. Dosavadní klinické zkušenosti uvádějí velmi dobrou snášenlivost bez jakýchkoliv bezpečnostních rizik. Totéž platí pro možná rizika případných lékových interakcí, snad s výjimkou zvýšené obezřetnosti u nemocných současně užívajících warfarin z důvodu možné potenciace jeho antikoagulačního účinku.
Specifické složení přípravku ESOXX ONE (Zdroj: archiv redakce)
Závěr
Gastroezofageální reflux je v západní populaci vysoce prevalentní patologický stav, jenž potenciálně velmi významně snižuje kvalitu života nemocných. V naprosté většině případů jde o benigní symptom, jenž však může z dlouhodobého hlediska mít vážné zdravotní konsekvence. Namístě je proto po správné a včasné diagnostice nasazení adekvátní terapie. V rámci palety možných terapeutických přístupů lze dnes nemocným nabídnout možnost fixní kombinace kyseliny hyaluronové a chondroitin sulfátu působící primárně jako fyzikální bariéra zabraňující kontaktu sliznice jícnu s kyselou žaludeční tráveninou. Nad rámec tohoto primárního mechanismu jsou uváděny též účinky protizánětlivé či proregenerační.
doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., MBA / Ústav farmakologie, 3. LF UK, Praha
Literatura u autora.
•
