Lactobacillus paracasei CNCM I-1572 (LCDG) je dobře prozkoumaný probiotický kmen s prokázanou schopností přežít v trávicím traktu, modulovat střevní mikrobiotu a ovlivňovat imunitní odpověď. Klinické studie naznačují jeho přínos u ulcerózní kolitidy, divertikulární choroby i syndromu dráždivého tračníku. Díky své biologické stabilitě a bezpečnostnímu profilu je LCDG nadějným kandidátem pro probiotickou intervenci v klinické praxi.
První hodnocení účinnosti probiotik bylo provedeno v roce 2001 mezinárodní expertní konzultační skupinou pracující pro Organizaci pro výživu a zemědělství (FAO) Organizace spojených národů a Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), což vyústilo v Pokyn pro hodnocení probiotik v potravinách, publikovaný v roce 2002. Jedním z výstupů bylo přepracování definice probiotik, která byla v roce 2014 přijata Mezinárodní vědeckou asociací pro probiotika a prebiotika, pouze s minimální gramatickou změnou, a to následovně: „Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podávání v dostatečném množství poskytují hostiteli zdravotní benefit.“
Trh s probiotickými přípravky (doplňky stravy, zdravotnické prostředky, léčivé přípravky, kosmetika) zahrnuje velké množství mikrobiálních kmenů, z nichž některé jsou úspěšně komercializovány již po celá desetiletí, jako je Lacticaseibacillus rhamnosus GG, Bifidobacterium animalis subsp. lactis BB-12, Escherichia coli Nissle 1917, Saccharomyces boulardii či Lacticaseibacillus paracasei Shirota. Těmto historickým probiotickým kmenům jsou připisovány různé specifické schopnosti, odvozené ze stovek vědeckých studií provedených in vitro a na zvířecích modelech, stejně jako v klinických studiích.
Role laktobacilů a bifidobakterií
Přirozeně nejvíce se odborná publikační aktivita vztahuje k laktobacilům a bifidobakteriím. Kupříkladu Khalesi et al. ve své přehledové práci jasně potvrdili, že suplementace probiotiky vytváří přechodné zlepšení střevní mikroflóry a má roli při zlepšování reakcí imunitního systému, konzistence stolice, pohybu střev či množství vaginálních laktobacilů. Kromě toho autoři potvrdili, že u zdravých dospělých osob může mít konzumace probiotik příznivý vliv na imunitní, gastrointestinální a ženské reprodukční zdraví.
V obecné rovině by účinné probiotikum mělo být přednostně lidského původu, mělo by zůstat životaschopné během skladování a používání, mělo by být obecně uznáváno jako bezpečné (angl.: generally recognized as safe, GRAS), poskytovat zdravotní výhody hostiteli, modulovat imunitu hostitele, předcházet nebo léčit konkrétní infekci antimikrobiální produkcí, přilnout k lidským střevním buňkám a být schopné přežít ve střevě.
Ve střevě jsou požité bakterie konfrontovány s mnoha fyzikálně-chemickými účinky, které mohou nepříznivě ovlivnit jejich životaschopnost. Patří mezi ně žaludeční kyselina, žlučová kyselina a trávicí enzymy spolu s velmi rozmanitým a konkurenčním prostředím, které představuje střevní mikroflóra.
Zajímavé je, že přežití různých kmenů laktobacilů v gastrointestinálním traktu po perorálním požití bylo prokázáno v několika studiích obnovy stolice provedených na zdravých dobrovolnících.
Charakteristika LCDG
Lactobacillus paracasei je přirozenou součástí střevní mikroflóry zdravých jedinců, běžně využívaný v probioticích. L. casei DG® (Lactobacillus paracasei CNCMI1572; LCDG) je probiotický kmen izolovaný z lidských výkalů a vyvinutý společností SOFAR S. p. A. v přípravcích řady Enterolactis®. LCDG byla uložena v Pasteurově institutu v Paříži (depozitum č. CNCMI1572). Charakteristikou LCDG je jeho schopnost přilnout ke sliznici tenkého střeva, produkovat kyselinu mléčnou, přežít za podmínek pH 3,0 a v přítomnosti žlučových kyselin a neindukovat rezistenci na antibiotika. Studie na zdravých dospělých dobrovolnících, kterým byla podávána formulace LCDG pro dospělé obsahující 8,5 × 109 CFU 1× denně po dobu 7 dnů, prokázala přítomnost živých LCDG buněk v odebrané stolici až 7 dní po ukončení léčby.
Ve studii Ferrario et al. byly LCDG buňky ve vzorcích stolice zdravých dospělých významně zvýšeny ve srovnání s výchozí hodnotou po 4týdenním podávání tobolek (Enterolactis® Plus) obsahujících alespoň 24 × 109 životaschopných buněk 1× denně. Další studie pak prokázala, že LCDG je u zdravých dospělých schopen přežít po průchodu gastrointestinálním traktem. U dětí LCDG prokazatelně přežívá gastrointestinální tranzit při podání v dávce 1 × 109CFU a ve střevě přetrvává až 3 dny po ukončení kúry.
V souladu s uvedeným není překvapivé jeho poměrně dobře zdokumentované terapeutické využití řadou studií realizovaných in vitro či in vivo: u zdravých dospělých bylo prokázáno, že LCDG má schopnost modulovat střevní mikrobiální ekosystém a ovlivňovat imunitní odpovědi hostitele, a to mj. díky své schopnosti výrazně produkovat exopolysacharidy zajišťujícími jeho odolnost v trávicím traktu. Kromě toho je LCDG obdařeno terapeutickým potenciálem pro mnohé patologické stavy zahrnující ulcerózní kolitidu, divertikulární onemocnění, bakteriální přerůstání v tenkém střevě a syndrom dráždivého tračníku.
Blíže ke klinickým zkušenostem s LCDG
V kontextu výše zmíněného popišme blíže některé ze studií zaměřených na klinické využití LCDG.
Je obecně uznáváno, že nerovnováha ve střevní mikroflóře přispívá k rozvoji chronických zánětlivých poruch gastrointestinálního traktu, jako je ulcerózní kolitida (UC). Třebaže se předpokládalo, že vhodná probiotická suplementace může být účinným přístupem v léčbě UC, její účinky na střevní flóru a na rovnováhu cytokinů sliznice nejsou zcela detailně zmapovány. Účinnost LCDG byla zjišťována u 26 nemocných, a to v kombinaci s 5-aminosalicylátem (5-ASA). Osmitýdenní léčba pomocí 5-ASA v monoterapii nebo společně s perorální suplementací LCDG nedokázala významně ovlivnit flóru tlustého střeva ani expresi toll-like receptorů (TLR). Nicméně v kombinaci 5-ASA s rektálně podávaným LCDG došlo k významné modifikaci mikroflóry tlustého střeva zvýšením Lactobacillus spp. a snížením Enterobacteriaceae. Významně tato léčba také snížila hladiny TLR-4 a interleukinu (IL)-1β mRNA a významně zvýšila slizniční koncentraci protizánětlivě působícího IL-10.
Divertikulární choroba (DD) je v populaci poměrně běžné gastrointestinální onemocnění. Pacienti vykazují širokou škálu chronických nespecifických příznaků, včetně bolesti břicha, nadýmání a změněných střevních návyků. Jsou však také ohroženi komplikacemi, jako je akutní divertikulitida, tvorba abscesů, krvácení a perforace. Střevní dysbióza a chronický zánět byly v poslední době uznány jako potenciální klíčové faktory přispívající k progresi onemocnění. Probiotika by díky své schopnosti modifikovat rovnováhu mikrobioty tlustého střeva a svým imunomodulačním účinkům mohla představovat slibnou možnost léčby DD. LCDG v in vitro studii s biopticky odebranými vzorky střevní sliznice nemocných s DD prokazatelně působil proti prozánětlivému působení navozenému přítomností enteroinvazivní Escherichia coli.
Přínos LCDG podávaného cyklicky (10 dnů/měsíc po dobu 12 měsíců) se kupříkladu ukázal být účinnější než placebo ve dvojitě zaslepené klinické studii zahrnující nemocné (n = 210) s nekomplikovanou formou DD, přičemž byla patrná synergie s podávaným 5-ASA.
Probiotika jako třída mají obvykle jen malý terapeutický účinek na příznaky syndromu dráždivého tračníku (IBS). Možný přínos pojednávané probiotické suplementace byl hodnocen ve skupině 40 nemocných z 5 italských center v rámci 18týdenní placebem kontrolované a dvojitě zaslepené klinické studie. Třebaže statisticky významně nezlepšovala klinickou symptomatologii (bylo patrné pouze numerické zlepšení v intenzitě abdominální bolesti/diskomfortu a zlepšení v počtu a konzistenci stolic), užívání Lactobacillus paracasei CNCM I-1572 oproti placebu vedlo k významnému snížení rodu Ruminococcus, kterému dominují taxony příbuzné Ruminococcus bromii a Ruminococcus callidus. Významné bylo také zvýšení množství mastných kyselin s krátkým řetězcem a snížení prozánětlivého cytokinu interleukinu 15.
Závěr
Probiotický kmen Lactobacillus paracasei CNCM I-1572 (LCDG) představuje dobře charakterizovaný mikroorganismus s prokázanou schopností přežít v gastrointestinálním traktu a modulovat střevní mikrobiotu i imunitní odpovědi hostitele. Klinické studie naznačují jeho potenciál v podpoře zdraví u různých gastrointestinálních poruch, včetně ulcerózní kolitidy, divertikulární choroby a syndromu dráždivého tračníku. Přestože některé výsledky zatím nejsou jednoznačné, dostupné důkazy podporují další výzkum a využití LCDG jako součásti komplexního přístupu k udržení a obnově střevní rovnováhy.
doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., MBA / Ústav farmakologie, 3. LF UK, Praha
Literatura u autora
•
