Současná situace podle odborníků ukazuje, že infekční choroby z české populace nezmizely a společnost na ně musí být připravena. Hlavní příčiny aktuálního stavu připisují především nedostatečné hygieně (nedůsledné mytí rukou), nízké proočkovanosti populace a v neposlední řadě také konzumaci neomytého ovoce a zeleniny.
V ČR mají hygienici ke dni 14. 10. nahlášeno 2003 případů výskytu hepatitidy typu A a 24 úmrtí na toto onemocnění. V loňském roce to bylo celkově 636 nakažených a pouze dvě evidovaná úmrtí. Nejvíce případů hlásí pražští hygienici (836 případů, 10 úmrtí).
Nákaza přichází primárně ze špinavých rukou – virus hepatitidy A je ve volném prostředí značně odolný, ve veřejných prostředcích ulpívá na různých madlech a sedačkách.
Graf: Virus hepatitidy A, ČR, počet hlášených případů ke 14. 10. 2025 (8:20)
Zdroj: SZÚ
K nákaze podle Kateřiny Fabiánové, epidemioložky ze Státního zdravotního ústavu, dochází tak, že se člověk dotkne kontaminovaného povrchu – madla v MHD, párku v rohlíku, a virus si pak nevědomky zanese do úst. Jak uvedla, „jedná se o infekci, která se přenáší fekálně orální cestou. Hrozbou je tedy i ovoce a zelenina ze zemí, kde dochází ke hnojení lidskými exkrementy.“ Navíc, virus hepatitidy typu A vydrží až dvacetistupňové mrazy. Zmrazení ovoce tedy jeho likvidaci neřeší.
Onemocnění se sice šíří napříč všemi generacemi, ale převažuje ve skupině od 35 do 60 let
Inkubační doba je dlouhá, v průměru 28 dní, ale může trvat i 50 dní. Záludnost podle Fabiánové spočívá v tom, že malé děti často nemají žádné příznaky, ale jsou infekční a šíří nemoc dál. „U dětí do pěti let je většina případů bezpříznakových. U starších dětí a dospělých má příznaky 70–90 % nakažených,“ popsala Fabiánová. Mezi typické projevy patří zežloutnutí kůže a bělma, tmavá moč, světlá stolice, nevolnost, malátnost nebo bolesti svalů. Nemoc může mít i fatální průběh. „Letos jsme zaznamenali 24 úmrtí, nejmladšímu bylo kolem 31 let,“ upozorňuje epidemioložka.
Hlavním důvodem aktuální epidemie hepatitidy A je podle MUDr. Pavla Dlouhého, předsedy Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, skutečnost, že „od posledního velkého hromadného výskytu – známé epidemie v roce 1979 – spojeného s dovozem polských jahod, uplynulo 46 let a velká část naší populace se s virem nesetkala a neměla možnost se nakazit a vytvořit si protilátky. Očkováno proti hepatitidě A je málo osob.“
Očkování jako nejúčinnější ochranou
„Přestože doporučujeme mytí rukou a zvýšenou hygienu, očkování je nejúčinnějším způsobem ochrany. Ta nastupuje již za 14 dnů po první dávce, k dlouhotrvající ochraně je třeba podat druhou dávku do 12 měsíců po té první,“ upozorňuje MUDr. Dlouhý a dodává: „Očkovací látky proti hepatitidě A jsou spolehlivé, velmi bezpečné a dobře snášené. V současné době jsou vhodné pro každého, kdo infekci neprodělal. Ještě více lze očkování doporučit v dětském věku, pracovníkům ve školství, zdravotnictví, v obchodě a hromadné dopravě, v úklidových službách, v odpadovém hospodářství či v bezpečnostních složkách.“ Závažným průběhem hepatitidy A, včetně rizika úmrtí, jsou podle něj ohroženy zejména osoby s těžším chronickým jaterním onemocněním. „Také těm je třeba očkování naléhavě doporučovat,“ apeluje MUDr. Dlouhý.
jas
Zdroj: ČLS JEP, SZÚ
•
