Farmaceutická společnost Eli Lilly zažívá zlaté časy. A vypadá to, že se díky nenasytnému apetitu Wall Streetu po akciích výrobců léků na hubnutí stane vůbec první firmou z tohoto kompetitivního odvětví, která dosáhne tržní hodnoty jednoho bilionu dolarů (skutečně 23 bilionů korun). Ale když řídíte farmaceutickou společnost, není nouze ani o temné příběhy z chmurnějších časů. Koncem roku 2000 se cena akcií Eli Lilly blížila historickému minimu, neboť jí vypršely patenty na „psychiatrické hity“ a antidepresiva: především na léky Prozac, Zyprexa a Cymbalta. V té době probíhala v oboru konsolidace, vzpomíná generální ředitel Dave Ricks, veterán s pětadvacetiletou praxí v tomto byznysu. Eli Lilly hrozilo, že se z ní stane „to jméno za pomlčkou oddělující jej od nějaké větší značky“. Kolo štěstí se však otočilo. A to podstatně.
Obezita přinesla obézní účty
Dnes tatáž společnost nestíhá budovat nové výrobní linky, aby uspokojila poptávku po žádaných lécích na cukrovku a hubnutí Mounjaro a Zepbound, které patří do nové skupiny přípravků na bázi GLP-1. Firma v posledních čtyřech letech do výrobních zařízení investovala dvacet miliard dolarů (462,5 miliard korun) a před týdnem uvedla, že utratí dalších 4,5 miliardy dolarů (tedy 104 miliardy korun) na výstavbu závodu na léky v klinické fázi testování ve svém domovském americkém státě, v Indianě. Počty pacientů totiž dosahují historicky nejvyšších hodnot: jen v USA je to více než 100 milionů dospělých lidí potýkajících se s obezitou a na celém světě jde o jednu miliardu. „Všichni máme doma v koupelně biomarker, nazývá se váha,“ glosuje Ricks v právě budovaném výrobním závodu v Indianapolisu. „Výsledky z úlevy (na váze) pocítí spousta lidí, a to poměrně rychle, takže s tím dál roste zájem spotřebitelů, a ten je docela výrazný,“ dodává k hubnoucí kůře.
Díky nejsilnějšímu přípravku na hubnutí a jedenácti experimentálním lékům, včetně očekávané první pilulky GLP-1 s malými molekulami, jejíž schválení je prý na spadnutí, se Eli Lilly může stát lídrem trhu, který podle odhadů do konce desetiletí vzroste na 130 miliard dolarů neboli tři biliony korun ročně! Ricks však zdaleka není spokojený. Většinu času totiž věnuje zvyšování výrobní kapacity, aby dokázal konkurovat (dánské) společnosti Novo Nordisk. Vedle toho Eli Lilly bojuje proti různým napodobeninám léků na hubnutí a rovněž dalším vývojářům vstupujícím do takto lukrativního oboru. A kvůli ceně přípravků se dostává pod rostoucí tlak politiků a pacientů.
Až příliš hodnotná firma?
Investoři se navíc začínají obávat příliš vysoké hodnoty společnosti Eli Lilly, která minulé pondělí po uzavření trhu činila 842 miliard dolarů (asi 19,5 bilionu korun), což je 54krát více, než mají činit předpokládané zisky v příštích dvanácti měsících. Této hodnoty v odvětví dosud nebylo dosaženo.
„Všichni po akciích (Eli) Lilly a výrobců léků natahují ruce, takže budou dál růst; mají prostě dokonalou cenu,“ říká anonymně jeden z deseti největších akcionářů.
„Pokud se investoři zaleknou ostatních deseti hráčů na trhu s léky na hubnutí a s tím souvisejícího možného tlaku na ceny, mohla by s tím ale mít firma problémy.“ Ta doufá, že si svoji pozici mezi desítkou nejhodnotnějších firem USA upevní a udrží si náskok. Přeloženo: své mimořádné zisky bude muset vložit do výzkumu a vývoje, aby se připravila na dobu, až se její léky na hubnutí v polovině třicátých let 21. století dostanou na okraj takzvaného patentového útesu, kdy na trh přichází konkurence generik.
Akciím technologických firem soupeřících o titul té nejhodnotnější společnosti – jako jsou Microsoft, Apple, Nvidia či Google – je společná „přilnavost k zákazníkům, kterou farmaceutický průmysl zatím postrádá“, ví dobře Daniel Skovronsky, vědecký ředitel Eli Lilly. Dlouhodobým úkolem společnosti tak není jen stoupat a vystoupat k vyšším metám, ale také zabránit návratu zmíněných temných časů. Jak? Toho chce dosáhnout pěstováním loajality spotřebitelů. „Naším cílem je vymanit se z cyklu farmaceutického boomu a propadu,“ plánuje Skovronsky.
Odvěcí cukrovkoví rivalové
Psal se rok 2018. Tehdy Roche, švýcarský výrobce léků, odmítl nabídku na koupi licenčních práv na slibnou pilulku GLP-1 k léčbě cukrovky druhého typu od sesterské společnosti Chugai, a tím se znovu rozhořela více než stoletá rivalita mezi Eli Lilly a společností Novo Nordisk… Podle dvou osob obeznámených s jednáním porazila Eli Lilly po krátké nabídkové válce úhlavního dánského rivala a za práva na experimentální lék zaplatila předem padesát milionů dolarů neboli 1,2 miliardy korun. Novo Nordisk se pro list Financial Times odmítl vyjádřit. Skovronsky si nevzpomíná, zda se v době uzavírání licenční dohody někdy mluvilo o možnosti podávat pilulku jako „lék na hubnutí“.
Bude-li lék, nyní známý pod názvem orforglipron, uveden podle plánu na trh v roce 2026, stane se zřejmě prvním práškem proti obezitě s malými molekulami. Jde však jen o jeden z přípravků, díky němuž Eli Lilly vyhrává před Novo Nordiskem boj o prvenství na trhu s léky na hubnutí. „S Novo Nordisk jsme přímo či nepřímo soupeřili celé století. Konkurence je v tomto směru pro spotřebitele dobrá: urychluje vývoj, protože se předháníme, pracujeme usilovněji, můžeme iterovat způsobem, který dává lepší produkty, takže dochází ke skokovém pokroku ve vývoji,“ říká ředitel Ricks.
Roku 1923 přišla Eli Lilly jako první s komerčním inzulinovým přípravkem na léčbu cukrovky, jejíž diagnóza do té doby představovala rozsudek smrti. Společnost Novo, před fúzí s Nordiskem vystupující samostatně, pak vytvořila verzi s delší účinností a první inzulinové pero. V roce 1982 uvedla Eli Lilly na trh první syntetickou, masově vyráběnou variantu lidského inzulinu a roku 2005 vytvořila první lék GLP-1 – injekci podávanou dvakrát denně.
Společnost Novo Nordisk však roku 2017 způsobila v oboru revoluci uvedením přípravku Ozempic, který přišel na americký trh. Ač byla firma Novo Nordisk na trhu první, Eli Lilly využila „výhodu tržní dvojky“, říká vedoucí výzkumu Rajesh Kumar ze společnosti HSBC. „Viděla, do jakých pastí se chytá lídr trhu,“ dodává s tím, že to dvojce trhu umožňuje rychleji rozjet výrobu a investovat do produktů nové generace.
Půlbilionové tržby na obzoru
Podle odhadů analytiků by letos měly její léky Mounjaro a Zepbound, využívající účinnou látku zvanou tirzepatid, generovat tržby ve výši 18,8 miliardy dolarů (435 miliard korun), a tak se přiblížit předpokládaným tržbám společnosti Novo Nordisk z přípravků Ozempic a Wegovy ve výši 27 miliard dolarů (624 miliard korun), přestože jsou v prodeji kratší dobu. Předpokládá se, že tržby z léků na bázi GLP-1 společnosti Eli Lilly překonají do roku 2027 tržby firmy Novo Nordisk. Pakliže bude orforglipron uveden na trh dle plánu v roce 2026, bude mít Eli Lilly dvouletý monopol na trhu s prášky na hubnutí, teprve poté ji budou moci dohánět konkurenti. Společnost také vyvíjí přípravek retatrutide, který aktivuje tři různé střevní peptidy a ve střední fázi testů vedl ke snížení tělesné hmotnosti o 24 procent, což je mnohem výraznější než v případě jakékoli stávající léčby. Firma se rovněž snaží prokázat další pozitivní dopady tirzepatidu na vedlejší problémy obezity, jako je spánková apnoe, kardiovaskulární rizika a chronické onemocnění ledvin, což jí může pomoci při dohadování s pojišťovnami. Americký státem podporovaný program péče Medicare, který je určen převážně starším 65 let, hradí léky na hubnutí jen tehdy, když pacient trpí jinou komorbiditou.
„Chystáme se ten obrovský chod spořádat po kouscích tím, že prokážeme indikace nejen v souvislosti se snížením hmotnosti. Myslím, že za pět let se ohlédneme a uvidíme, že tyto nemoci lze ovlivnit pouhou změnou hmotnosti, a tak si pojišťovny řeknou: ‚Ano, měli bychom (tirzepatid) hradit u všech těchto stavů, ale i u stavu, který jim předchází, což je obezita‘,“ míní Ricks.
Další korporace v závěsu
Kromě svého dlouholetého rivala čelí Eli Lilly konkurenci i z jiných stran. Podle výzkumné agentury Pitch Book by do konce desetiletí mohlo být uvedeno na trh až šestnáct nových léků na obezitu – včetně přípravků od velkých výrobců, jako jsou AstraZeneca, Pfizer a Amgen.
Nejdříve však firmu čeká boj proti řadě napodobenin. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povoluje lékárnám, které obvykle připravují léky na míru, aby v případě nedostatku přípravku s ochrannou známkou nabízely jeho napodobeniny. A ty teď zaplavily trh. Ricks tvrdí, že „nedává smysl“, aby byl tirzepatid na seznamu FDA veden jako „nedostatkový“, neboť Eli Lilly se snaží dodávky zvýšit, a varuje, že v lékárnách připravovaná léčiva představují pro pacienty riziko: „Pojďme společně vyřešit problém výroby, vyhněme se pasti, kvůli níž jsou Američané vystaveni falšovaným produktům s neschválenými účinnými látkami.“ Minulou středu FDA uvedla, že nedostatek tirzepatidu byl „vyřešen“, čímž zřejmě končí lékárenská výroba takových přípravků.
S tím, jak šlape na paty Eli Lilly dravá konkurence, čímž se snižuje její klíčová konkurenční výhoda, pozorují investoři varovné signály naznačující blížící se vrchol ohodnocení společnosti na trhu. Jeden z pětadvaceti top akcionářů předpovídá, že Eli Lilly překročí hranici bilionu dolarů, ale dodává, že už se nachází blízko vrcholu: „Nevyhnutelně se blíží tomu patentovému útesu, je tu konkurence a brzy dojde k cenové válce. Zdá se, že nadšení (z Eli Lilly) se blíží vrcholu.“
Mana nebeská aneb co dál
Pokud se chce Eli Lilly skutečně vymanit z cyklu boomu a propadu farmaceutického průmyslu, musí se její výzkumný a vývojový tým pustit do práce na dalším léku určujícím novou éru. Jejím úkolem bude objevit „příští manu nebeskou“, říká jeden z investorů. Společnost doufá, že šanci jí dá právě zavádění léků proti obezitě. Podle Skovronského první výsledky naznačují, že u stovky tisíc pacientů, jimž byl tirzepatid předepsán, byly pozorovány další překvapivé účinky léčby: zmírnění příznaků úzkosti a deprese i lepší kontrola nutkavého chování, jako je kouření a pití. Eli Lilly již nasadila lék proti autoimunitním onemocněním, jako je psoriatická artritida (PsA), v kombinaci s jinými přípravky, ale Skovronsky upozorňuje, že i v době, kdy to jiné skupiny vzdávaly. účinky na duševní zdraví a závislosti „jsou natolik zajímavé, že se chceme podívat i na to, zda tyto léky mohou pomoci v případě těchto druhů onemocnění“. Výrobce rovněž zvažuje, že při budoucích zkouškách prášků na hubnutí a dalších léčebných postupů zapojí i lidi, kteří nemají přímo nadváhu, ale jsou již nějak ohroženi přibýváním na váze. Proto již nyní hledá způsoby, jak trh s léky na hubnutí rozšířit. Největší otázkou pro Eli Lilly však je, jak dál naloží s obrovskými zisky z prodeje léků na hubnutí.
Analytici očekávají, že korporace vykáže do roku 2030 cash flow v objemu 187 miliard dolarů (4,3 bilionu korun), s nímž si může vlastně nakládat podle libosti. Jak řekl jeden investor rizikového kapitálu: zatímco pozorovatelé v oboru jsou posedlí tržní hodnotou společnosti, rozhodující bude, co Eli Lilly podnikne, až „bude mít peníze na stole“. Co tedy přijde? „Můžeme si dovolit utrácet, takže budeme zvažovat všechny možnosti, ale pravděpodobně bychom neměli upustit od svých zásad,“ odpovídá CEO David Ricks a dodává, že upřednostňuje sázku na výzkum a vývoj v rané fázi před velkými, jednorázovými akvizicemi, které přinesou vyšší příjmy, ale omezí růst. „V době, kdy byla budoucnost této společnosti nejistá, jsme vsadili na výzkum a přežili díky naší vynalézavosti,“ je přesvědčen Ricks. Poukazuje na to, jak společnost vytrvala ve výzkumu cukrovky a obezity i v době, kdy to jiné farmaceutické skupiny vzdaly: „Díky naší vynalézavosti si udržujeme dynamiku. Rozdělujeme výdaje dle projektů, ne podle tabulek, což přímo vyžaduje, abychom se každým projektem zabývali. Nadchli se pro něj, nebo taky ne.“
Poučení od konkurence
Když byl v roce 2014 uveden na trh imunoterapeutický hit společnosti Merck, lék Keytruda, chtěl Skovronsky rychle dohnat její náskok a vrhnout na trh vlastní verzi přípravku ze skupiny inhibitorů kontrolních bodů. Dnes předpovídá, že řada konkurenčních výrobců podobně propásne další vlnu inovací, neboť se bude snažit hledat cestu na trh s obezitou. Eli Lilly mezi tím bude mít prostor pro další velké inovace: po schválení léčiva Kisunla pro lidi s Alzheimerovou chorobou v raném stadiu, chce nasadit tento lék v USA jako preventivní léčbu nevyléčitelné mozkové poruchy.
Daniel Skovronsky dodává, že Eli Lilly, jejímž předchozím největším trhákem byl přípravek na deprese Prozac, pravděpodobně znovu vstoupí na pole psychiatrie. Oblastí potenciálního růstu jsou také neopioidní léky proti bolesti – Amerika totiž stále hledá cestu z nynější opioidové krize. Pro Eli Lilly bude výzvou dokázat investorům, že i další segmenty jejího podnikání mohou být stejně atraktivní jako hity s GLP-1. „Pokud si odmyslíme oblast diabetu a obezity, zase tak dobře se jim nedaří,“ namítá jeden z investorů. „Je tu určité riziko, že se bezhlavě pustí do nových oblastí, protože stejně jako Novo Nordisku jim jde dobře jedna věc, ale zbytek není zas tak nic moc,“ míní.
Šance na úspěch přitom nejsou zaručené. K objevu nesmírně populárních léků, jako jsou statin Lipitor k prevenci kardiovaskulárních chorob či autoimunitní lék Humira, Keytruda na karcinomy a nyní i pilulky GLP-1, totiž „dochází poměrně zřídka a obvykle se to nepodaří dvakrát po sobě stejnému výrobci,“ přiznává Jacob Van Naarden, jenž vede ve společnosti Eli Lilly celou onkologickou divizi. Ale poměrně optimisticky uzavírá: „Nám se to možná povede – což by bylo skvělé.“
Oliver Barnes, FT
•
